(zkráceno)
Zápisy jsou ponechány v původním tvaru, jak byly zaznamenány v kronice.
Pravopis odpovídá době jejich vzniku a nebyl nijak upravován.
V neděli odpoledne dne 26. července r. 1914, kdy v Radčicích se slaví pouť sv. Jakuba, bylo velice rušno a lidé se kupili u vyvěšených mobilisačních vyhlášek, které byly na vývěsních místech vylepeny, ve kterých se oznamovalo, že záložníci do 39 roků staří mají nastoupiti do 24 hodin činnou vojenskou službu u svých pluků. Tehdy mnohý ze zdejších občanů, když četl mobilisační vyhlášku, tušil, že tímto okamžikem nastávají nedozírné následky a události.
V neděli večer, 26. července r. 1914,
konala se v Radčicích, v hostinci u“Ježků“ v čís. 9, pouťová zábava,
avšak nálada, veselost a myšlenky nebyly jako jindy, mluvilo se nejvíce
o válce. V pondělí
odpoledne dne 27. července scházeli se záložníci, kteří měli nastoupiti činnou vojenskou službu a vyprovázeni ženami, dětmi, matkami,
ubírali se pěšky na nádraží v Železném Brodě. Na nádraží bylo spousty
lidu, smích, pláč, scéna za scénou. Nikomu nebylo do smíchu a ten, který
zpíval, činil jen proto, aby zapudil svůj žal. Není možno zde vylíčiti a
vypsati srdcelomné scény, jež se na nádraží odehrály, to se musí prožíti. V pondělí 27. července k večeru
odjížděli záložníci ku svým plukům, většinou do Jičína, k pluku
čís. 74, do Turnova, do Liberce, Mladé Boleslavi a do různých
posádkových míst. Každý jel s nadějí, že válka nebude dlouho trvati a
brzy se vrátí domů. Po odchodu k vojsku
povolaných záložníků bylo v Radčicích smutno.
Odchod drahých a předtucha nastávajících hrozných událostí byly
příčinou, že každý chodil jako zmámený, nejsa schopen myšlénky a nějaké
práce. Teprve nutné práce polní a jiné nutily pracovati všechny dle
svých sil.
…….
Dlouho nevěděli jsme, na kterých frontách naši rodáci bojují. Psali nám
sice na růžových úředních „feldpostkách“ od porta osvobozených, ale
polní lístky, na kterých byla poznámka o místě pobytu, která se vojenské
censuře nelíbila, byly zvláště v prvních dnech války zabaveny. Přece
však zvěděli jsme, že Jičínský pěší pluk č. 74 a pluk čís. 11, jsou
posláni částečně na bojiště srbské a částečně na bojiště ruské.
……….
Od vypovězení války následovala rychle událost
za událostí. Po nastoupení vojenské služby našich záložníků,
byly do zbraně voláni ti, kteří 26. 7. 1914 ještě nebyli mobilisováni a
za týden byli voláni 40tiletí, 41letí, 42letí záložníci, po nichž
povoláni všichni na jaře r. 1914 odvedení a nově byli k vojsku odváděni
všichni dosud neodvedení ve stáří od 21 do 38 roků. Mimo odvody mužů a
jinochů, konány i odvody koní.
Seznam občanů vojínů školní obce Radčic, kteří byli povoláni od 27. 7. r. 1914 do 28. 10. r. 1918 k vojenské službě.
| 1914 | Občané vojíni školní obce Radčic. | 1918 | ||||
| Běžné číslo |
Jméno a příjmení |
Číslo domu |
Kdy narukoval |
Na které frontě bojoval? |
Zajat, padl, zemřel? | |
| 1. | Beneš Josef, učitel | 52 | 16.8.1915 | Srbsko | ||
| 2. | Bartoš Vladimír | 30 | 27.7.1914 | Srbsko Rusko | Zajat v Rusku. | |
| 3. | Blažek Blažej | 58 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 4. | Balatka Bohuslav | 15 | 15.4.1915 | Italie | ||
| 5. | Bulíček Václav | 6 | 21.2.1916 | Rumunsko | ||
| 6. | Bartoš Josef | 41 | 27.7.1914 | Srbsko | ||
| 7. | Bartoš Jan | 30 | 22.2.1915 | Dalmacie na zákopy | ||
| 8. | Balatka Boleslav | Houšť 67 | 21.2.1916 | Vídeň | ||
| 9. | Bartoš František | Houšť 68 | 21.6.1915 | Italie | ||
| 10. | Číla František | 10 | 27.7.1914 | Rusko | Zemřel doma na konci války. | |
| 11. | Číla František | 56 | 23.9.1914 | Vídeň na zákopy | ||
| 12. | Číla Rudolf | 12 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 13. | Dobiáš Bohumil | 43 | 21.6.1915 | Italie | Zajat. | |
| 14. | Dobiáš František | 43 | 27.7.1914 | Srbsko | ||
| 15. | Dobiáš Jáchym | 43 | 16.8.1915 | Itálie | Zemřel tam | |
| 16. | Dobiáš Josef | 43 | 21.6.1915 | |||
| 17. | Dobiáš Pavel | 43 | 1.2.1915 | Rusko | Raněn, zemřel po válce doma. | |
| 18. | Dobiáš Stanislav | 43 | 21.6.1915 | Srbsko | ||
| 19. | Drobník František | 58 | 21.2.1916 | |||
| 20. | Hádek Josef | Houšť 66 | 26.8.1914 | Srbsko | Nezvěstný. Padl? | |
| 21. | Hádek Václav | Houšť 66 | 26.8.1914 | Srbsko | Nezvěstný. Padl? | |
| 22. | Havel Antonín | 26 | 3.9.1914 | Rusko | ||
| 23. | Havel Antonín | 3 | 21.6.1915 | Rusko | Zemřel ve válce doma. | |
| 24. | Havel František | 60 | 15.10.1915 | Rusko | ||
| 25. | Havel Josef | 3 | aktivně | Srbsko | ||
| 26. | Havel Josef | 60 | aktivně | |||
| 27. | Havel Ladislav | 44 | 15.4.1915 | Italie | ||
| 28. | Havlík Rudolf | 15 | 1.2.1915 | |||
| 29. | Hujer Václav | 7 | 16.8.1915 | |||
| 30. | Hušek Antonín | 22 | 21.1.1916 | Kadaň | ||
| 31. | Hušek Petr | 22 | 21.1.1916 | |||
| 32. | Jůza Josef, učitel | 40 | 1.2.1915 | Rusko | Zemřel po válce. | |
| 33. | Kodejš František | 58 | 16.8.1915 | |||
| 34. | Kodejš Ladislav | 58 | 27.7.1914 | Srbsko | Nezvěstný! Padl? | |
| 35. | Kobližek Josef | 11 | 1.2.1915 | Rusko | Zajat. | |
| 36. | Koňák Arnošt | 13 | 1.2.1915 | Rusko | ||
| 37. | Koňák Josef | 31 | 27.7.1914 | Italie | ||
| 38. | Koňák Josef | 13 | 1.2.11915 | Lublaň | ||
| 39. | Koňák Karel | 13 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 40. | Kopal Antonín | 14 | 21.5.1916 | Rusko | ||
| 41. | Kopal Jan | 5 | 26.10.1914 | Rusko | ||
| 42. | Kopal Jaroslav | 54 | 15.5.1915 | Rusko | ||
| 43. | Kopal Josef | 3 | 16.1.1915 | Rusko | ||
| 44. | Kopal Josef | 56 | 21.6.1915 | Italie | ||
| 45. | Kopal Ladislav | 56 | 15.10.1915 | Italie | ||
| 46. | Černý Petr | dopsán později | ||||
| 47. | Kubáček Josef ml. | Houšť 7 | 26.10.1914 | Rusko | Nezvěstný. Padl? | |
| 48. | Kubáček Josef st. | Houšť 7 | 21.2.1914 | Kadaň | ||
| 49. | Kubáček Karel | 8 | 15.3.1915 | Rusko | ||
| 50. | Kubáček Stanislav | 8 | 27.7.1914 | Srbsko | Padl. | |
| 51. | Kubáček Václav | 8 | 27.7.1914 | Italie | ||
| 52. | Kučera Josef | 47 | 29.9.1914 | Italie | Zemřel tam. | |
| 53. | Kvíčala Jan | 19 | 15.5.1915 | Srbsko | ||
| 54. | Linka František | 40 | aktivní hudebník | |||
| 55. | Linka Jindřich | 40 | 21.8.1915 | Italie | Zemřel po válce doma. | |
| 56. | Liška Josef | 56 | 27.7.1914 | Jičín | ||
| 57. | Liška Miroslav | 56 | 23.9.1914 | |||
| 58. | Lufinka Bedřich | Houšť 67 | 15.10.1915 | Rusko | ||
| 59. | Lufinka Jaroslav | 11 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 60. | Maryška Josef | Houšť 6 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 61. | Matura Jáchym | Houšť 52 | 21.1.1916 | Zemřel. | ||
| 62. | Morávek František | 32 | 23.9.1915 | Rusko | Zemřel tam. | |
| 63. | Novotný Jaroslav | 23 | 14.3.1916 | Italie | Zajat. Legionář. | |
| 64. | Novotný Petr | 23 | 27.7.1914 | Rusko | Zajat. | |
| 65. | Pavlata Josef | 24 | 21.1.1916 | Zemřel tam. | ||
| 66. | Pavlata Václav | 10 | 27.7.1914 | |||
| 67. | Polma Antonín | 58 | 23.9.1914 | Vídeň na zákopy | ||
| 68. | Polma František | 58 | 21.6.1915 | Rusko | ||
| 69. | Polma Jáchym | 58 | 21.9.1914 | zákopy | ||
| 70. | Poslt Antonín | 20 | 18.2.1915 | Rusko | Padl. | |
| 71. | Prokop Josef | Houšť 69 | 16.8.1915 | Rusko - Italie | ||
| 72. | Prokop Prokop | Houšť 69 | aktivní námořník | Pulje | ||
| 73. | Rydval Jaroslav | 21 | 27.7.1914 | Přišel domu. | ||
| 74. | Šimůnek František st. | 59 | 21.2.1916 | Kadaň | Propuštěn domu. | |
| 75. | Šilhán Antonín | 37 | 27.7.1914 | Rusko | Zajat. | |
| 76. | Petrásek František | Rokle 52 | 27.7.1914 | Padl. | ||
| 77. | Šilhán Bohumil | 17 | 26.10.1914 | |||
| 78. | Šilhán Boleslav | Houšť 49 | 2.6.1915 | Rusko | ||
| 79. | Šilhá Ferdinand | 53 | 15.5.1915 | Šoproň | ||
| 80. | Šilhán Josef | 17 | 21.6.1916 | Propuštěn. | ||
| 81. | Šilhán František | Houšť 49 | 27.7.1914 | Velesdorf | ||
| 82. | Pěnička Emil | 16 | -.-.1916 | Tyroly | Zemřel tam. | |
| 83. | Šilhán Pavel | 2. | 15.4.1915 | Rusko | Padl. | |
| 84. | Šilhán Rudolf | Houšť 49 | 16.8.1914 | Rusko | ||
| 85. | Trdla Antonín | 8 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 86. | Trdla František | 10 | 23.9.1915 | Italie | ||
| 87. | Trdla Jaroslav | 10 | 21.6.1915 | Italie | ||
| 88. | Trdla Josef | 10 | 27.7.1914 | Rusko | ||
| 89. | Trdla Petr | 16 | 27.7.1914 | Srbsko | ||
| 90. | Trdla Vojtěch | 28 | 12.5.1915 | Rusko | ||
| 91. | Václavů Antonín st. | 2 | 11.12.1915 | Italie | ||
| 92. | Václavů Bohuslav | 48 | aktivní | Srbsko | ||
| 93. | Václavů František | 15 | aktivní | Srbsko | ||
| 94. | Václavů František | 27 | 17.1.1916 | Tyroly | ||
| 95. | Václavů František | 45 | 21.6.1915 | Rusko | ||
| 96. | Václavů František | 48 | aktivní | Rusko | ||
| 97. | Václavů Jáchym | 48 | 27.7.1914 | Italie | ||
| 98. | Václavů Václav | 15 | 21.6.1915 | |||
| 99. | Václavů Václav | 45 | 26.10.1914 | |||
| 100. | Vít Antonín | 33 | 15.1.1915 | Rusko | Zajat. Legionář. | |
| 101. | Vít Bohumil | 35 | 15.3.1915 | Rusko | ||
| 102. | Vít František | 35 | 21.6.1915 | Propuštěn domu. | ||
| 103. | Vít František | 28 | 27.7.1914 | Rusko | Zajat. Legionář. + | |
| 104. | Vít Jaroslav | 33 | 15.4.1915 | Rusko | ||
| 105. | Vít Josef | 33 | 29.9.1914 | na zákopy a tam odveden | ||
| 106. | Vít Josef | 59 | 16.8.1915 | Rusko | ||
| 107. | Dejmek Josef, učitel | 52 | 15.11.1915 | Kadaň | ||
| 108. | Jirák František | 27.7.1914 | Rusko | |||
| 109. | Liška Petr | 16 | 27.7.1914 | Srbsko | Padl. | |
| 110. | Číla Antonín | 16 | -.-.1917 | Rusko | ||
| 111. | Dobiáš Karel | 36 | Rusko - Italie | |||
| 112. | Kobližek Břetislav | 21 | Italie | |||
| 113. | Trdla Václav | Italie | ||||
| 114. | Kopal Antonín st. | |||||
| 115. | Šimůnek František ml. | |||||
| 116. | Černý Stanislav | dopsán později | ||||
…………
V r.
1915 měla
vláda strach hlavně z nakažlivých nemocí. Nařídila všeobecné očkování
osob do 50 let, které bylo provedeno ve všech obcích. Také o vojíny
v poli měla lacinou péči, opět vybídla obyvatelstvo, by pamatovali na
vojíny v Karpatech mrznoucí. Hlavní ale starost nastala vládě r. 1915 o
živobytí. Již 10. ledna 1915 stanoveny pro okres Železný Brod maximální
ceny obilí. Dnem 10. července r. 1915 nařízeno péci jednotné pečivo,
chléb ze smíšené mouky a nařízen soupis všeho obilí a všech zásob. Pro nové
žně
ustanovena žňová komise. Muselo se hlásiti, zda je vše zaseto. Bylo nakázáno, pokuď možno vše zasíti obilím
a nenechati ležeti pole ladem. Nová sklizeň v r. 1915, jakmile se
poseče, je majetkem státu a musí se jedině válečnému obilnímu ústavu za
stanovené maximální ceny odevzdati. Vláda
doporučovala chovati králíky, honiti vepře na pastvu, sbírati
žaludy, listí ze stromů apod. Nejen o potraviny, ale i o kovy začínala
býti nouze. Proto nařízeno obecním úřadům a školám podniknouti sbírku
kovů, hlavně mědi, cínu a olova. Že je s Rakouskem zle, poznávali jsme
z různých nařízení. V té době byly též nařízeny nedělní sv. mše a pění
Rakouské hymny „Zachovej nám hospodine císaře a naši zem“, že však
nikoho to pro válku nenadchlo, netřeba podotýkati.
……………..
Rok 1916
přinesl Radčickým samé „enky“. Byly zavedeny vládou chlebenky,
cukřenky, kávenky, tučenky aj. Jeden občan mohl snísti týdně podle
vládního nařízení pouze 1 kg 47 dkg chleba, neb spotřebovati 1 kg 5 dkg
mouky v týdnu, ostatní všechno mělo se prodati za maximálnícenu
válečnému obilnímu ústavu. Mlíti se smělo pouze na mlecí výkazy, vše
bylo zabaveno. Málem, že překročovatelům zákona nehroženo šibenicí. Byla to svízelná
doba. O této určené dávce nemohl býti nikdo živ a
shánění obilí, mouky a potravin
stálo námahy, práce a strachu a těžko uvěřiti těm, kteří toho
nezažili. Občané zdejší, kteří pole neměli, byli nuceni sháněti obilí,
mouku a živobytí u rolníků v kraji a mnohému se stalo, že když se mu
podařilo někde koupiti, neb vyměniti nějaké živobytí, obilí a mouku, že
mu to bylo na některém nádraží, neb ve vlaku zabaveno. Cukřenky zněly zprvu
pro osobu na jeden měsíc 1 a půl kg, později pouze na 1 kg, brambor 1 a
půl kg na hlavu na jeden týden, kávy na 8 týdnů čtvrt kg.
V roce 1916 zaveden „letní čas“, vynález to „epochální“, jímž se v soukromém životě nikdo neřídil. Dne 30. dubna o 11té hodině večerní postrčeny byly ručičky hodin na 12tou hodinu a tak zůstaly až do konce září. Sbírky a rekvisice se proti minulým létům přiostřily a zvýšily nadměrně. Sbíraly se kopřivy, cín, olovo, vlna, guma, látky aj. V druhé polovici r. 1916 stíhal jeden zákaz druhý. Petrolej nebyl v létě prodáván, 2. září nařízeny tři bezmasé dny, a sice pondělí, středa a pátek, 2. září omezen prodej piva, nejvýš litr denně na osobu. Brambory nesmí se prodávati, uhlí jen na výmlat, zakázáno porážeti telata, osvětlovati hroby o Dušičkách. Má se péci ovesný chléb. Stříbrné a niklové peníze byly staženy, zlato nebylo viděti od počátku války, peníze raženy jen papírové a železné. Drobných peněz nebylo a lid trhal papírové peníze na kusy, dělaje si drobné. Všeho se nedostává a lid se posměšně zdraví: Kupte si mýdlo, nebude, kupte si Rakousko, nebude!“ Nejvíce dojaly v tomto roce odvody v měsíci květnu, ke kterým byli voláni 18tiletí a 50tiletí, tedy často otec a syn.
Čím dál, tím hůř, tak možno napsati na začátku roku 1917. Odváděni i mrzáci a rekviruje a zabavuje se vše, co jméno má. Přísné zákazy mletí obilí doma na šrotovnících a v únoru zrušeny trhy na dobytek. Jest rekvisice dobytka. Od února snížena dávka cukru pro osobu na 3/4 kg na měsíc. Povolen prodej cukerinu. Opět nové rekvisice s asistencí vojenskou a zabavovány veškeré zásoby. Po půl roku se nevaří pivo. 11tého března zmenšena dávka mouky z 1/2 kg jen na 1/5 kg na týden pro osobu. Od 1. května zavedeny lístky na mléko, 1/4 litru denně na osobu. Tabák je připravován z bukového listí, a proto kuřáci připravují si tabák sami, jedni z listí ořechového, jiní z lípového, třešňového a jsou kuřáci, kteří kouří otavu a seno! Pivo vaří se z jetele a pýru. Ceny všech potřeb rapidně stoupají, oleje, provazy aj. stouply až 40kráte i vícekráte proti ceně předválečné. Rekvírovány zvony, píšťaly varhan, zvonky, hmoždíře, mosazné kliky u dveří, nádoby kostelní z mědi, cínu, kropenky aj.
Vedoucí osoby strašila píseň "Hej Slované" a posměchem ji stíhala píseň "Sotva mne matička vychovala", a proto písně ty přísně zakázány. Všeobecná byla snaha našich lidí vyhnouti se povinnostem sloužiti na vojně. Každý prostředek byl dobrý. Z prokletí armády rakouské jedni vojáci utíkali na frontě k Rusům a Italům, jiní simulovali všechny možné nemoci, zraňovali se, zdraví si poškozovali, aby nemuseli sloužiti. I mnozí upisovali válečné půjčky, by dostali za to dovolenou.
V roce 1918 nastává všeobecný převrat. "Mele z posledního" říkal si posměšně lid. Rekvisice obilí a dobytka stíhala jedna druhou. Na výrobu hospodářskou přišla katastrofa. Pole nebyla obdělávána, nebylo potřebných sil ku práci polní, nebylo hnojiv, byl nedostatek osiva i potahu. Hrozivě šířila se tuberkulosa. Široké vrstvy lidu strádaly hladem a podvýživou. Byl nedostatek šatstva, prádla a všech potřeb životních. Ceny těchto věcí stouply do závratné výše. Nic nedovedlo zameziti hroznou lichvu. Nedostatek měl za následek krádeže, byly krádeže na polích, v bytech, na drahách. Počet vlaků byl pro nedostatek uhlí zmenšen, tím se stal nával ve vlacích osobních. Všude viděti zchátralost a demoralisaci. Nejbolestivější byl mravní úpadek dětí, zaviněný zanedbáváním mládeže v domácnostech a špatnou návštěvou školy. Pro nedostatek uhlí bylo v posledních létech války i vyučování na školách zastaveno. Anarchie byla všeobecná. Vojáci houfně desertovali, schovávali se v lesích před četníky, kteří je hledali, nejpřísnější hrozby, trest smrti prachem, olovem, šibenicí již nepomáhaly. Státní a vojenské orgány staly se bezmocnými.
V říjnu 1918 cítil každý, že nastává konec lítice válečné a že něco neobyčejného přijde, že něco visí ve vzduchu. Nadešel konečně den, kdy dočkal se národ zubožený třistaletou porobou, válečnými útrapami sesláblý, východu svého slunce. Nadešel den, pro nějž trpěla odešlá pokolení, pro nějž tekly slzy i krev našich předních mužů i žen, pro nějž žalářováni naši národní pracovníci a jejž náš veliký Komenský svým věšteckým duchem předpověděl. Nadešel 28. říjen, den radosti a svobody. V Praze národní výbor za účasti ohromných mas lidí prohlásil samostatnost národa. Svržena dynastie habsburská, rozetnuty okovy poroby, národ český ujal se sám správy věcí svých.
Zpráva o naší samostatnosti i v prostém lidu naší vísky vyvolala nadšení veliké, hned druhého dne obrazy císaře byly ničeny. Lid jásal, rázem zapomenul na prožité utrpení a jako dítě těšil se na nový život. Prvé dny naší samostatnosti prožívány v samé radosti. Vítáni vracející se z různých front vojíni ku svým drahým a odstraňovány všecky možné vzpomínky na Rakousko. Naše samostatnost oslavena v Železném Brodě dne 28. října 1918 za veliké účasti občanstva z okolí. Konána v obci místní slavnost, při níž zasazena lípa Svobody na cvičišti místní Těl.Jednoty "Sokol" u "lísku".
Radost ze samostatnosti naší byla promísena bolestí při vzpomínce na oběti, za které byla vykoupena. Se žalostí vzpomíná celá obec těch svých rodáků, kteří na různých frontách bojovali, v boji padli a většinou v cizích zemích na neznámých místech jsou pochováni. Ze školní obce Radčic padlo a zemřelo na bojištích celkem 16 občanů, zajisté na tak malou obec značný počet. Spěte, hrdinové, tiše a smírně svůj věčný sen, v nehostinných pláních daleké ciziny, a ta cizí země buď Vám lehkou!! Budiž Vám vděčná a věčná paměť zachována!!
Značný byl počet v boji padlých našich spoluobčanů. Daleko však větší byl počet těch, kteří ve světové válce neztratili sice život, ale kteří ztratili své zdraví. Můžeme s určitostí tvrditi, že ani jeden z vojínů naší obce, jenž byl ve frontě, nepřišel domů s neporušeným zdravím. Z těch nejvíce na zdraví poškozených zemřeli po válce doma, následkem útrap válečných:
|
Číla František, rolník, čp. 10 |
Šilhán Ferdinand, krejčí, hudebník, čp. 53 |
|
Havel Antonín, sklářský dělník, čp. 3 |
Dobiáš Pavel, dělník, čp. 43 |
|
Vít František, sklářský dělník, čp. 19 |
Kubáček Josef, chalupník v Houšti čp. |
|
Linka Jindřich, řezník, čp. 40 |
Balatka Boleslav, chalupník v Houšti čp. |
|
Jůza Josef, řídící učitel, čp.52 |
Černý Petr, hudebník, čp. 34 |
