Vítáme Vás na našich webových stránkách. Chceme Vás seznámit s historií i současností naší krásné vesnice, se zajímavostmi v obci i okolí a vůbec se vším, co lze o tomto malebném kousku kraje říci. Naše obec leží v Jizerských horách, mezi městy Železný Brod a Tanvald. Z kopců nad ní je krásný rozhled po celém kraji. Jsou vidět Krkonoše, část Jizerských hor, Kozákov i Suché skály... Více...
mobil: 725 071 008
Zápisy jsou ponechány v původním tvaru, jak byly zaznamenány v kronice.
Pravopis odpovídá době jejich vzniku a nebyl nijak upravován.
Obec Radčice nachází se v severní části soudního okresu Železnobrodského v politickém okresu Semilském, na pěkném mírném návrší, které nade vsí stále stoupá. Návrší tomu směrem „k Plchovu“ se říká na „Bučkách, neboli „Vrcha“. Do železného Brodu jest odtud asi čtyři kilometry cesty pěšky. Radčice nesou jméno buď po osobě (Radek), nebo po racích. Od nepaměti až do roku 1918 jmenovaly a psaly se Račice a teprve po světové válce za čsl. Republiky se jmenují a píší Radčice.
Obec Radčice založena jistě v době dávné, avšak neurčité a neznámé. O jejím založení se v obci žádné zápisy neuchovaly. Podle pramenu vlastivědného sborníku výslovně se uvádějí Radčice s jinými okolními vesnicemi, jako zboží Adama z Wartenberka, který roku 1547 musel pro odboj vydati dědičné panství králi Ferdinandovi I.
Po deseti létech r. 1557, týž Adam z Wartenberka zboží Maloskalské a Hruborohozecké koupil zpět za 27.000 kop. Po smrti Adama z Wartenberka r. 1564, připadly Skály nad Jizerou jeho synu Janovi a po zmizení tohoto přešlo zboží na nevlastního bratra Karla z Wartenberka. Po smrti jeho r. 1612 stal se držitelem panství Skály Ota Jindřich z Wartenberka. Ten pak prodal dědictví Albrechtu Janu Smiřickému za Smiřic, za 38.250 kop gr. českých.
Panství Maloskalské koupil roku 1625 Albrecht z Valdšteina za 20.000 zlatých. Poté přešlo panství na držitele plukovníka Mikuláše Desfourse, který je spolu od Albrechta z Valdšteina koupil i se statkem Rohozeckým roku 1628 za 80.000 zlatých. K panství Maloskalskému náležely: tvrz Skála a 28 okolních vesnic. Potomci plukovníka hraběte Desfourse vystavěvše na počátku 19. století nynější zámek, prodali panství Zachariáši Römischovi. Roku 1880 patří Malá Skála manželům Oppenheimrovým.
Roku 1608 za doby Karla z Wartenberka a dle jeho urbáře, který se nyní chová v archivu desfourském v Dol. Beřkovicích, bylo panství jeho rozděleno na rychty: k rychtě Brodské náležela místa: městečko Brod s 21 osedlými rodinami, Pelechov se šesti, Proseč se sedmi, Propasná s jednou, Spálov se sedmi, Bytouchov s deseti, Jirkov měl tehdy 10 domů, Střevelná sedm, Radčice neznámo.
Roku 1615, dne 30. března koupil Malé Skály pan Albrecht Jan ze Smiřic a připojil Radčice, Jirkov, Střevelnou, Velkou i Malou Horku, Spálov a Bytouchov k Semilům, které tehdáž náležely pánům Smiřickým a od té doby zůstaly vrchnosti Semilské. Dr. Jos. Šimák uvádí ve sborníku: Roku 1682, dne 2. decembrus z celé rychty Radčické a jich podrychetných, též konšelé a rychtářové z celé rychty Radčické přítomni byli svědectví při výkazu mezí hamru Plavského.
Patenty z roku 1680 a 1738 zmírněna břemena robotní. Některé vrchnosti ulehčovaly, ba i odpouštěly svým poddaným robotní služby a konečně dle patentů z r. 1848 a 1849 poddanství úplně přestalo, robota dílem zrušena neb vykoupena a nejvyšším rozhodnutím z 26. 6. 1849 zrušeny vrchnostenské a městské právní úřady a jejich činnost přenesena na nově zřízené c. k. soudy okresní, a na podkrajské a krajské úřady.
Roku 1850 zrušeny úřady rychtářské a městské magistrály a zavedeny úřady obecní a městské. Po zákonu z r. 1864 založena samospráva obcí a r. 1865 přenesena působnost na nově zřízená okresní zastupitelstva…..
Přes Radčice vede silnice, která byla postavena v létech 1914 -15. Před tím vedla tudy jenom blátivá vozová cesta. Po obou stranách silnice jsou domy a celá vesnice se velice změnila do 20 roků, neb bylo zde ponejvíce domků ze dřeva s doškovými střechami, nyní však většina domů je zděných s tvrdými střechami. Zvláště od r. 1918 přibylo v Radčicích na 30 nových domů.
Uprostřed vesnice teče potůček Radčický a vlévá se u „Haratiny“ do Žernovníka. Na jaře a podzim teče jím silný proud vody, a za parného léta téměř úplně vyschne. Jedné části vesnice říká se dle starého názvu na „Obci“ a druhé části na druhém konci. Geologické složení půdy činí většinou břidlice, místy také kámen čedičový.
Zadíváme-li se z Jirkovského „Vítova kopce“ na naši vesnici, jaký činí půvabný dojem. Domky pěkně rozsázené do kruhu, na mírném svahu - a celá vesnice v zeleni stromů působí pěkným dojmem. Líbí se každému, kdo pozoruje. Z Radčic jest rozhled na západ, severozápad do dalekého okolí a viděti jest, jak české vísky sousedí se zněmčelým územím. Vyjdeme-li si časně z rána za jasného počasí směrem k Plchovu na „Bučka“ a stojíme-li zde při východu slunce, to bývá pohled a rozhled přímo úchvatný. Člověk zůstane přímo udiven nad romantickým zbarvením obzoru. Barvy se mění, a když slunce jasně zazáří, objeví se zrakům našim vrcholky hor „Krkonoš“.
Směrem kudy vede z Radčic odbočka silnice k bývalé okresní drtičce silničního štěrku, jest vedle ní veliká halda břidličného šutru, které se říká „Trhovka“. Tato „Trhovka“ jest význačné a historické místo, kde občanstvo zdejší každý rok v době 5. – 6. července uctívá nehynoucí památku Mistra Jana Husa, kde se zapálí kalich a ohně a jest přednášeno o čistém životě Jana Husa a jsou zapěny národní hymny. K těmto oslavám se schází v průvodu občanstvo a děti z celé obce tak, že účast bývá veliká a rozchází se za příznivého počasí po půl noci. Též i děti na „Trhovce“ pálí 23. a 24. června každého roku tzv. „čarodějnice – košťata“, z čehož mají velikou radost. Za vlády Rakouska byly však oslavy Husovy úřady zakazovány a četnictvem přísně stíhány.
Z Radčic na nejbližší nádraží „Navarov“ jest dva km dobré cesty, ale občanstvo použ��vá nejvíce nádraží Železný Brod, pro schůdnější a zvyklejší cestu, kamž jest 5 km cesty pěšky.
Obec Radčice je 520 metrů nad mořem a čítá 83 popisných čísel.
Čís.pop. | 1. | Antonín Trdla | Čís.pop. | 42. | Jan Kvíčala |
Čís.pop. | 2. | Antonín Václavů | Čís.pop. | 43. | Stanislav Dobiáš |
Čís.pop. | 3. | Josef Dobiáš | Čís.pop. | 44. | Marie Havlova |
Čís.pop. | 4. | Karolína Trdlova | Čís.pop. | 45. | František Václavů |
Čís.pop. | 5. | Jan Kopal | Čís.pop. | 46. | František Šilhán |
Čís.pop. | 6. | Bohumil Patřičný | Čís.pop. | 47. | Ladislav Havel |
Čís.pop. | 7. |
Václav Hujer, obecní starosta |
Čís.pop. | 48. | František Václavů |
Čís.pop. | 8. | František Hušek | Čís.pop. | 49. | Josef Dobiáš a Anna |
Čís.pop. | 9. | Emil Hujer | Čís.pop. | 50. | Ferdinand Šilhán |
Čís.pop. | 10. | Antonín a Marie Vítovi | Čís.pop. | 51. | František Šimůnek |
Čís.pop. | 11. | Karolína Lufinkova | Čís.pop. | 52. | Škola |
Čís.pop. | 12. | Rudolf Číla | Čís.pop. | 53. | Josefa Šilhánova |
Čís.pop. | 13. | Karel Koňák | Čís.pop. | 54. | Jaroslav Kopal |
Čís.pop. | 14. | Antonín Kopal | Čís.pop. | 55. | Bohuslav Balatka |
Čís.pop. | 15. | Hedvika Vrchovská | Čís.pop. | 56. | Josef Kopal |
Čís.pop. | 16. | Antonín Číla | Čís.pop. | 57. | Josef Krupka |
Čís.pop. | 17. | Josef Šilhán | Čís.pop. | 58. | František Kodejš |
Čís.pop. | 18. | Jaroslav Horna | Čís.pop. | 59. | František Šimůnek |
Čís.pop. | 19. | Josef Číla | Čís.pop. | 60. | Drtička štěrku |
Čís.pop. | 20. | Rudolf Novotný | Čís.pop. | 61. | Anna Maryškova |
Čís.pop. | 21. | Jaroslav Rydval | Čís.pop. | 62. | Anna Šilhánova |
Čís.pop. | 22. | Antonín Hušek | Čís.pop. | 63. | Vít Bystrý |
Čís.pop. | 23. | Jaroslav Novotný | Čís.pop. | 64. | Petr Novotný |
Čís.pop. | 24. | Anna Pavlatova, hostinec | Čís.pop. | 65. | Alex Sapronov |
Čís.pop. | 25. | Josef Trdla | Čís.pop. | 66. | Gabriel Matura |
Čís.pop. | 26. | Anna Havlova | Čís.pop. | 67. | Františka Šilhánova |
Čís.pop. | 27. | František Václavů | Čís.pop. | 68. | Josef Kopal |
Čís.pop. | 28. | Jaroslav Šilhán | Čís.pop. | 69. | Josef Kopal |
Čís.pop. | 29. | František Vít | Čís.pop. | 70. | Božena Linkova |
Čís.pop. | 30. | Anna Havlova | Čís.pop. | 71. | Josef Liška |
Čís.pop. | 31. | Jan Bartoš | Čís.pop. | 72. | Vojtěch Trdla |
Čís.pop. | 32. | Eleonora Morávkova | Čís.pop. | 73. | Josef Kobližek |
Čís.pop. | 33. | Bohumil Václavů | Čís.pop. | 74. | Jan Mašek |
Čís.pop. | 34. | Pavlína Černá | Čís.pop. | 75. | Stanislav Černý |
Čís.pop. | 35. | Václav Pavlata | Čís.pop. | 76. | Sokolovna |
Čís.pop. | 36. | Karel Dobiáš | Čís.pop. | 77. | František Dobiáš |
Čís.pop. | 37. | Antonín Šilhán | Čís.pop. | 78. | Josef Kvapil |
Čís.pop. | 38. | Julie Kopalova | Čís.pop. | 79. | Karel Kubáček |
Čís.pop. | 39. | Ferdinand Šilhán | Čís.pop. | 80. | Antonín Václavů, brusírna |
Čís.pop. | 40. | Marie Linkova | Čís.pop. | 81. | Amálie Kodešová |
Čís.pop. | 41. | Josef Bartoš | Čís.pop. | 82. | Bohumil Kopal |
Čís.pop. | 83. | Jaroslav Vít |
Polnostem na Radčicku se říká: na „Vrších“, na „Bučkách“, u „Plchova“, nad hájem, na „Trhovce“, na „Jirkovště“, u Loužnice, v „Klinkovicích“, u „Skalic“, v "Blatišťatech“, u „Houště“, pod „Lískem“, za „Lískem“, na „Dráze“. |
Nejvýznamnější budovy v obci jsou: škola, která byla postavena úplně nová v roce 1875 a 1889. Dále "Sokolovna“ postavená v roce 1925. Kaplička sv. Václava, která byla obcí postavena v roce 18… , ve které se zvoní umíráček, klekání, poledne, na poplach při požáru apod. Ve světové válce byl zvon vojenskou rekvisicí zabaven a odvezen, by byl zpracován na válečné zbraně. Zvon ten byl v okolí jeden z nejlepších, neb měl daleko slyšitelný a zvučný hlas. V roce 1919 zakoupen obcí nový zvon, na nějž se dále zvoní.