OKRES JABLONEC NAD NISOU

Zápisy jsou ponechány v původním tvaru, jak byly zaznamenány v kronice.
Pravopis odpovídá době jejich vzniku a nebyl nijak upravován.

Obec Radčice založena jistě v době dávné, avšak neurčité a neznámé. O jejím založení se v obci žádné zápisy neuchovaly. Podle pramenu vlastivědného sborníku výslovně se uvádějí Radčice s jinými okolními vesnicemi, jako zboží Adama z Wartenberka, který roku 1547 musel pro odboj vydati dědičné panství králi Ferdinandovi I. 

Po deseti létech r. 1557, týž Adam z Wartenberka zboží Maloskalské a Hruborohozecké koupil zpět za 27.000 kop. Po smrti Adama z Wartenberka r. 1564, připadly Skály nad Jizerou jeho synu Janovi a po zmizení tohoto přešlo zboží na nevlastního bratra Karla z Wartenberka. Po smrti jeho r. 1612 stal se držitelem panství Skály Ota Jindřich z Wartenberka. Ten pak prodal dědictví Albrechtu Janu Smiřickému za Smiřic, za 38.250 kop gr. českých. 

Panství  Maloskalské koupil roku 1625 Albrecht z Valdšteina za 20.000 zlatých. Poté přešlo panství na držitele plukovníka Mikuláše Desfourse, který je spolu od Albrechta z Valdšteina koupil i se statkem Rohozeckým roku 1628 za 80.000 zlatých. K panství Maloskalskému náležely: tvrz Skála a 28 okolních vesnic. Potomci plukovníka hraběte Desfourse vystavěvše na počátku 19. století nynější zámek, prodali panství Zachariáši Römischovi. Roku 1880 patří Malá Skála manželům Oppenheimrovým. 

Roku 1608 za doby Karla z Wartenberka a dle jeho urbáře, který se  nyní chová v archivu desfourském v Dol. Beřkovicích, bylo panství jeho rozděleno na rychty: k rychtě Brodské náležela místa: městečko Brod s 21 osedlými rodinami, Pelechov se šesti, Proseč se sedmi, Propasná s jednou, Spálov se sedmi, Bytouchov s deseti, Jirkov měl tehdy 10 domů, Střevelná sedm, Radčice neznámo. 

Roku 1615, dne 30. března koupil Malé Skály pan Albrecht Jan ze Smiřic a připojil Radčice, Jirkov, Střevelnou, Velkou i Malou Horku, Spálov a Bytouchov  k Semilům, které tehdáž náležely pánům Smiřickým a od té doby zůstaly vrchnosti Semilské. Dr. Jos. Šimák uvádí ve sborníku: Roku 1682, dne 2. decembrus z celé rychty Radčické a jich podrychetných, též konšelé a rychtářové z celé rychty Radčické přítomni byli svědectví při výkazu mezí hamru Plavského. 

Patenty z roku 1680 a 1738 zmírněna břemena robotní. Některé vrchnosti ulehčovaly, ba i odpouštěly svým poddaným robotní služby a konečně dle patentů z r. 1848 a 1849 poddanství úplně přestalo, robota dílem zrušena neb vykoupena a nejvyšším rozhodnutím z  26. 6. 1849 zrušeny vrchnostenské a městské právní úřady a jejich činnost přenesena na nově zřízené c. k. soudy okresní, a na podkrajské a krajské úřady. 

Roku 1850 zrušeny úřady rychtářské a městské magistrály a zavedeny úřady obecní a městské. Po zákonu z r. 1864 založena samospráva obcí a r. 1865 přenesena působnost na nově zřízená okresní zastupitelstva….. 

Přes Radčice vede silnice, která byla postavena v létech 1914 -15. Před tím vedla tudy jenom blátivá vozová cesta. Po obou stranách silnice jsou domy a celá vesnice se velice změnila do 20 roků, neb bylo zde ponejvíce domků ze dřeva s doškovými střechami, nyní však většina domů je zděných s tvrdými střechami. Zvláště od r. 1918 přibylo v Radčicích na 30 nových domů. 

Uprostřed vesnice teče potůček Radčický a vlévá se u „Haratiny“ do Žernovníka. Na jaře a podzim teče jím silný proud vody, a za parného léta téměř úplně vyschne. Jedné části vesnice říká se dle starého názvu na „Obci“ a druhé části na druhém konci. Geologické složení půdy činí většinou břidlice, místy také kámen čedičový. 

 Zadíváme-li se z Jirkovského „Vítova kopce“ na naši vesnici, jaký činí půvabný dojem. Domky pěkně rozsázené do kruhu, na mírném svahu - a celá vesnice v zeleni stromů působí pěkným dojmem. Líbí se každému, kdo pozoruje. Z Radčic jest rozhled na západ, severozápad do dalekého okolí a viděti jest, jak české vísky sousedí se zněmčelým územím. Vyjdeme-li si časně z rána za jasného počasí směrem k Plchovu na „Bučka“ a stojíme-li zde při východu slunce, to bývá pohled a rozhled přímo úchvatný. Člověk zůstane přímo udiven nad romantickým zbarvením obzoru. Barvy se mění, a když slunce jasně zazáří, objeví se zrakům našim vrcholky hor „Krkonoš“. 

 Směrem kudy vede z Radčic odbočka silnice k bývalé okresní drtičce silničního štěrku, jest vedle ní veliká halda břidličného šutru, které se říká „Trhovka“. Tato „Trhovka“ jest význačné a historické místo, kde občanstvo zdejší každý rok v době 5. – 6. července uctívá nehynoucí památku Mistra Jana Husa, kde se zapálí kalich a ohně a jest přednášeno o čistém životě Jana Husa a jsou zapěny národní hymny. K těmto oslavám se schází v průvodu občanstvo a děti z celé obce tak, že účast bývá veliká a rozchází se za příznivého počasí po půl noci. Též i děti na „Trhovce“ pálí 23. a 24. června každého roku tzv. „čarodějnice – košťata“, z čehož mají velikou radost. Za vlády Rakouska byly však oslavy Husovy úřady zakazovány a četnictvem přísně stíhány.  

Z Radčic na nejbližší nádraží „Navarov“ jest dva km dobré cesty, ale občanstvo používá nejvíce nádraží Železný Brod, pro schůdnější a zvyklejší cestu, kamž jest 5 km cesty pěšky. 

 Obec Radčice je 520 metrů nad mořem a čítá 83 popisných čísel.