RADČICE

   OKRES JABLONEC NAD NISOU

 

 

     Vítáme Vás na našich webových stránkách. Chceme Vás seznámit s historií i současností naší krásné vesnice, se zajímavostmi v obci i okolí a vůbec se vším, co lze o tomto malebném kousku kraje říci. Naše obec leží v Jizerských horách, mezi městy Železný Brod a Tanvald. Z kopců nad ní je krásný rozhled po celém kraji. Jsou vidět Krkonoše, část Jizerských hor, Kozákov i Suché skály...      Více...

První světová válka

(zkráceno)

Zápisy jsou ponechány v původním tvaru, jak byly zaznamenány v kronice.
Pravopis odpovídá době jejich vzniku a nebyl nijak upravován.

 V neděli odpoledne dne 26. července r. 1914, kdy v Radčicích se slaví pouť sv. Jakuba, bylo velice rušno a lidé se kupili u vyvěšených mobilisačních vyhlášek, které byly na vývěsních místech vylepeny, ve kterých se oznamovalo, že záložníci do 39 roků staří mají nastoupiti do 24 hodin činnou vojenskou službu u svých pluků. Tehdy mnohý ze zdejších občanů, když četl mobilisační vyhlášku, tušil, že tímto okamžikem nastávají nedozírné následky a události.

 V neděli večer, 26. července r. 1914, konala se v Radčicích, v hostinci u“Ježků“ v čís. 9, pouťová zábava, avšak nálada, veselost a myšlenky nebyly jako jindy, mluvilo se nejvíce o válce.  V pondělí odpoledne dne 27. července scházeli se záložníci, kteří měli nastoupiti činnou vojenskou službu a vyprovázeni ženami, dětmi, matkami, ubírali se pěšky na nádraží v Železném Brodě. Na nádraží bylo spousty lidu, smích, pláč, scéna za scénou. Nikomu nebylo do smíchu a ten, který zpíval, činil jen proto, aby zapudil svůj žal. Není možno zde vylíčiti a vypsati srdcelomné scény, jež se na nádraží odehrály, to se musí prožíti. V pondělí 27. července k večeru odjížděli záložníci ku svým plukům, většinou do Jičína, k pluku čís. 74, do Turnova, do Liberce, Mladé Boleslavi a do různých posádkových míst. Každý jel s nadějí, že válka nebude dlouho trvati a brzy se vrátí domů. Po odchodu k vojsku povolaných záložníků bylo v Radčicích smutno. Odchod drahých a předtucha nastávajících hrozných událostí byly příčinou, že každý chodil jako zmámený, nejsa schopen myšlénky a nějaké práce. Teprve nutné práce polní a jiné nutily pracovati všechny dle svých sil.
…….
 Dlouho nevěděli jsme, na kterých frontách naši rodáci bojují. Psali nám sice na růžových úředních „feldpostkách“ od porta osvobozených, ale polní lístky, na kterých byla poznámka o místě pobytu, která se vojenské censuře nelíbila, byly zvláště v prvních dnech války zabaveny. Přece však zvěděli jsme, že Jičínský pěší pluk č. 74 a pluk čís. 11, jsou posláni částečně na bojiště srbské a částečně na bojiště ruské.
……….
 Od vypovězení války následovala rychle událost za událostí. Po nastoupení vojenské služby našich záložníků, byly do zbraně voláni ti, kteří 26. 7. 1914 ještě nebyli mobilisováni a za týden byli voláni 40tiletí, 41letí, 42letí záložníci, po nichž povoláni všichni na jaře r. 1914 odvedení a nově byli k vojsku odváděni všichni dosud neodvedení ve stáří od 21 do 38 roků. Mimo odvody mužů a jinochů, konány i odvody koní. 

Seznam občanů vojínů školní obce Radčic, kteří byli povoláni od 27. 7. r. 1914 do 28. 10. r. 1918 k vojenské službě. 

1914 Občané vojíni školní obce Radčic. 1918
Běžné
číslo
Jméno a příjmení Číslo
domu
Kdy
narukoval
Na které frontě
bojoval?
Zajat, padl, zemřel?
1. Beneš Josef, učitel 52 16.8.1915 Srbsko
2. Bartoš Vladimír 30 27.7.1914 Srbsko Rusko Zajat v Rusku.
3. Blažek Blažej 58 27.7.1914 Rusko
4. Balatka Bohuslav 15 15.4.1915 Italie
5. Bul��ček Václav 6 21.2.1916 Rumunsko
6. Bartoš Josef 41 27.7.1914 Srbsko
7. Bartoš Jan 30 22.2.1915 Dalmacie na zákopy
8. Balatka Boleslav Houšť 67 21.2.1916 Vídeň
9. Bartoš František Houšť 68 21.6.1915 Italie
10. Číla František 10 27.7.1914 Rusko Zemřel doma na konci války.
11. Číla František 56 23.9.1914 Vídeň na zákopy
12. Číla Rudolf 12 27.7.1914 Rusko
13. Dobiáš Bohumil 43 21.6.1915 Italie Zajat.
14. Dobiáš František 43 27.7.1914 Srbsko
15. Dobiáš Jáchym 43 16.8.1915 Itálie Zemřel tam
16. Dobiáš Josef 43 21.6.1915
17. Dobiáš Pavel 43 1.2.1915 Rusko Raněn, zemřel  po válce doma.
18. Dobiáš Stanislav 43 21.6.1915 Srbsko
19. Drobník František 58 21.2.1916
20. Hádek Josef Houšť 66 26.8.1914 Srbsko Nezvěstný. Padl?
21. Hádek Václav Houšť 66 26.8.1914 Srbsko Nezvěstný. Padl?
22. Havel Antonín 26 3.9.1914 Rusko
23. Havel Antonín 3 21.6.1915 Rusko Zemřel ve válce doma.
24. Havel František 60 15.10.1915 Rusko
25. Havel Josef 3 aktivně Srbsko
26. Havel Josef 60 aktivně
27. Havel Ladislav 44 15.4.1915 Italie
28. Havlík Rudolf 15 1.2.1915
29. Hujer Václav 7 16.8.1915
30. Hušek Antonín 22 21.1.1916 Kadaň
31. Hušek Petr 22 21.1.1916
32. Jůza Josef, učitel 40 1.2.1915 Rusko Zemřel po válce.
33. Kodejš František 58 16.8.1915
34. Kodejš Ladislav 58 27.7.1914 Srbsko Nezvěstný! Padl?
35. Kobližek Josef 11 1.2.1915 Rusko Zajat.
36. Koňák Arnošt 13 1.2.1915 Rusko
37. Koňák Josef 31 27.7.1914 Italie
38. Koňák Josef 13 1.2.11915 Lublaň
39. Koňák Karel 13 27.7.1914 Rusko
40. Kopal Antonín 14 21.5.1916 Rusko
41. Kopal Jan 5 26.10.1914 Rusko
42. Kopal Jaroslav 54 15.5.1915 Rusko
43. Kopal Josef 3 16.1.1915 Rusko
44. Kopal Josef 56 21.6.1915 Italie
45. Kopal Ladislav 56 15.10.1915 Italie
46. Černý Petr dopsán později
47. Kubáček Josef ml. Houšť 7 26.10.1914 Rusko Nezvěstný. Padl?
48. Kubáček Josef st. Houšť 7 21.2.1914 Kadaň
49. Kubáček Karel 8 15.3.1915 Rusko
50. Kubáček Stanislav 8 27.7.1914 Srbsko Padl.
51. Kubáček Václav 8 27.7.1914 Italie
52. Kučera Josef 47 29.9.1914 Italie Zemřel tam.
53. Kvíčala Jan 19 15.5.1915 Srbsko
54. Linka František 40 aktivní hudebník
55. Linka Jindřich 40 21.8.1915 Italie Zemřel po válce doma.
56. Liška Josef 56 27.7.1914 Jičín
57. Liška Miroslav 56 23.9.1914
58. Lufinka Bedřich Houšť 67 15.10.1915 Rusko
59. Lufinka Jaroslav 11 27.7.1914 Rusko
60. Maryška Josef Houšť 6 27.7.1914 Rusko
61. Matura Jáchym Houšť 52 21.1.1916 Zemřel.
62. Morávek František 32 23.9.1915 Rusko Zemřel tam.
63. Novotný Jaroslav 23 14.3.1916 Italie Zajat. Legionář.
64. Novotný Petr 23 27.7.1914 Rusko Zajat.
65. Pavlata Josef 24 21.1.1916 Zemřel tam.
66. Pavlata Václav 10 27.7.1914
67. Polma Antonín 58 23.9.1914 Vídeň na zákopy
68. Polma František 58 21.6.1915 Rusko
69. Polma Jáchym 58 21.9.1914 zákopy
70. Poslt Antonín 20 18.2.1915 Rusko Padl.
71. Prokop Josef Houšť 69 16.8.1915 Rusko - Italie
72. Prokop Prokop Houšť 69 aktivní námořník Pulje
73. Rydval Jaroslav 21 27.7.1914 Přišel domu.
74. Šimůnek František st. 59 21.2.1916 Kadaň Propuštěn domu.
75. Šilhán Antonín 37 27.7.1914 Rusko Zajat.
76. Petrásek František Rokle 52 27.7.1914 Padl.
77. Šilhán Bohumil 17 26.10.1914
78. Šilhán Boleslav Houšť 49 2.6.1915 Rusko
79. Šilhá Ferdinand 53 15.5.1915 Šoproň
80. Šilhán Josef 17 21.6.1916 Propuštěn.
81. Šilhán František Houšť 49 27.7.1914 Velesdorf
82. Pěnička Emil 16 -.-.1916 Tyroly Zemřel tam.
83. Šilhán Pavel 2. 15.4.1915 Rusko Padl.
84. Šilhán Rudolf Houšť 49 16.8.1914 Rusko
85. Trdla Antonín 8 27.7.1914 Rusko
86. Trdla František 10 23.9.1915 Italie
87. Trdla Jaroslav 10 21.6.1915 Italie
88. Trdla Josef 10 27.7.1914 Rusko
89. Trdla Petr 16 27.7.1914 Srbsko
90. Trdla Vojtěch 28 12.5.1915 Rusko
91. Václavů Antonín st. 2 11.12.1915 Italie
92. Václavů Bohuslav 48 aktivní Srbsko
93. Václavů František 15 aktivní Srbsko
94. Václavů František 27 17.1.1916 Tyroly
95. Václavů František 45 21.6.1915 Rusko
96. Václavů František 48 aktivní Rusko
97. Václavů Jáchym 48 27.7.1914 Italie
98. Václavů Václav 15 21.6.1915
99. Václavů Václav 45 26.10.1914
100. Vít Antonín 33 15.1.1915 Rusko Zajat. Legionář.
101. Vít Bohumil 35 15.3.1915 Rusko
102. Vít František 35 21.6.1915 Propuštěn domu.
103. Vít František 28 27.7.1914 Rusko Zajat. Legionář. +
104. Vít Jaroslav 33 15.4.1915 Rusko
105. Vít Josef 33 29.9.1914 na zákopy a tam odveden
106. Vít Josef 59 16.8.1915 Rusko
107. Dejmek Josef, učitel 52 15.11.1915 Kadaň
108. Jirák František 27.7.1914 Rusko
109. Liška Petr 16 27.7.1914 Srbsko Padl.
110. Číla Antonín 16 -.-.1917 Rusko
111. Dobiáš Karel 36 Rusko - Italie
112. Kobližek Břetislav 21 Italie
113. Trdla Václav Italie
114. Kopal Antonín st.
115. Šimůnek František ml.
116. Černý Stanislav dopsán později

 …………
 
V r. 1915 měla vláda strach hlavně z nakažlivých nemocí. Nařídila všeobecné očkování osob do 50 let, které bylo provedeno ve všech obcích. Také o vojíny v poli měla lacinou péči, opět vybídla obyvatelstvo, by pamatovali na vojíny v Karpatech mrznoucí. Hlavní ale starost nastala vládě r. 1915 o živobytí. Již 10. ledna 1915 stanoveny pro okres Železný Brod maximální ceny obilí. Dnem 10. července r. 1915 nařízeno péci jednotné pečivo, chléb ze smíšené mouky a nařízen soupis všeho obilí a všech zásob. Pro nové žně ustanovena žňová komise. Muselo se hlásiti, zda je vše zaseto. Bylo nakázáno, pokuď možno vše zasíti obilím a nenechati ležeti pole ladem. Nová sklizeň v r. 1915, jakmile se poseče, je majetkem státu a musí se jedině válečnému obilnímu ústavu za stanovené maximální ceny odevzdati. Vláda doporučovala chovati králíky, honiti vepře na pastvu, sbírati žaludy, listí ze stromů apod. Nejen o potraviny, ale i o kovy začínala býti nouze. Proto nařízeno obecním úřadům a školám podniknouti sbírku kovů, hlavně mědi, cínu a olova. Že je s Rakouskem zle, poznávali jsme z různých nařízení. V té době byly též nařízeny nedělní sv. mše a pění Rakouské hymny „Zachovej nám hospodine císaře a naši zem“, že však nikoho to pro válku nenadchlo, netřeba podotýkati.
 ……………..

 Rok 1916
přinesl Radčickým samé „enky“. Byly zavedeny vládou chlebenky, cukřenky, kávenky, tučenky aj. Jeden občan mohl snísti týdně podle vládního nařízení pouze 1 kg 47 dkg chleba, neb spotřebovati 1 kg 5 dkg mouky v týdnu, ostatní všechno mělo se prodati za maximálnícenu válečnému obilnímu ústavu. Mlíti se smělo pouze na mlecí výkazy, vše bylo zabaveno. Málem, že překročovatelům zákona nehroženo šibenicí. Byla to svízelná doba. O této určené dávce nemohl býti nikdo živ a shánění obilí, mouky a potravin stálo námahy, práce a strachu a těžko uvěřiti těm, kteří toho nezažili. Občané zdejší, kteří pole neměli, byli nuceni sháněti obilí, mouku a živobytí u rolníků v kraji a mnohému se stalo, že když se mu podařilo někde koupiti, neb vyměniti nějaké živobytí, obilí a mouku, že mu to bylo na některém nádraží, neb ve vlaku zabaveno. Cukřenky zněly zprvu pro osobu na jeden měsíc 1 a půl kg, později pouze na 1 kg, brambor 1 a půl kg na hlavu na jeden týden, kávy na 8 týdnů čtvrt kg.

 V roce 1916 zaveden „letní čas“, vynález to „epochální“, jímž se v soukromém životě nikdo neřídil. Dne 30. dubna o 11té hodině večerní postrčeny byly ručičky hodin na 12tou hodinu a tak zůstaly až do konce září. Sbírky a rekvisice se proti minulým létům přiostřily a zvýšily nadměrně. Sbíraly se kopřivy, cín, olovo, vlna, guma, látky aj. V druhé polovici r. 1916 stíhal jeden zákaz druhý. Petrolej nebyl v létě prodáván, 2. září nařízeny tři bezmasé dny, a sice pondělí, středa a pátek, 2. září omezen prodej piva, nejvýš litr denně na osobu. Brambory nesmí se prodávati, uhlí jen na výmlat, zakázáno porážeti telata, osvětlovati hroby o Dušičkách. Má se péci ovesný chléb. Stříbrné a niklové peníze byly staženy, zlato nebylo viděti od počátku války, peníze raženy jen papírové a železné. Drobných peněz nebylo a lid trhal papírové peníze na kusy, dělaje si drobné. Všeho se nedostává a lid se posměšně zdraví: Kupte si mýdlo, nebude, kupte si Rakousko, nebude!“  Nejvíce dojaly v tomto roce odvody v měsíci květnu, ke kterým byli voláni 18tiletí a 50tiletí, tedy často otec a syn.

 Čím dál, tím hůř, tak možno napsati na začátku roku 1917. Odváděni i mrzáci a rekviruje a zabavuje se vše, co jméno má. Přísné zákazy mletí obilí doma na šrotovnících a v únoru zrušeny trhy na dobytek. Jest rekvisice dobytka. Od února snížena dávka cukru pro osobu na 3/4 kg na měsíc. Povolen prodej cukerinu. Opět nové rekvisice s asistencí vojenskou a zabavovány veškeré zásoby. Po půl roku se nevaří pivo. 11tého března zmenšena dávka mouky z 1/2 kg jen na 1/5 kg na týden pro osobu. Od 1. května zavedeny lístky na mléko, 1/4 litru denně na osobu. Tabák je připravován z bukového listí, a proto kuřáci připravují si tabák sami, jedni z listí ořechového, jiní z lípového, třešňového a jsou kuřáci, kteří kouří otavu a seno! Pivo vaří se z jetele a pýru. Ceny všech potřeb rapidně stoupají, oleje, provazy aj. stouply až 40kráte i vícekráte proti ceně předválečné. Rekvírovány zvony, píšťaly varhan, zvonky, hmoždíře, mosazné kliky u dveří, nádoby kostelní z mědi, cínu, kropenky aj.

Vedoucí osoby strašila píseň "Hej Slované"  a posměchem ji stíhala píseň "Sotva mne matička vychovala", a proto písně ty přísně zakázány. Všeobecná byla snaha našich lidí vyhnouti se povinnostem sloužiti na vojně. Každý prostředek byl dobrý. Z prokletí armády rakouské jedni vojáci utíkali na frontě k Rusům a Italům, jiní simulovali všechny možné nemoci, zraňovali se, zdraví si poškozovali, aby nemuseli sloužiti. I mnozí upisovali válečné půjčky, by dostali za to dovolenou.

V roce 1918 nastává všeobecný převrat. "Mele z posledního" říkal si posměšně lid. Rekvisice obilí a dobytka stíhala jedna druhou. Na výrobu hospodářskou přišla katastrofa. Pole nebyla obdělávána, nebylo potřebných sil ku práci polní, nebylo hnojiv, byl nedostatek osiva i potahu. Hrozivě šířila se tuberkulosa. Široké vrstvy lidu strádaly hladem a podvýživou. Byl nedostatek šatstva, prádla a všech potřeb životních. Ceny těchto věcí stouply do závratné výše. Nic nedovedlo zameziti hroznou lichvu. Nedostatek měl za následek krádeže, byly krádeže na polích, v bytech, na drahách. Počet vlaků byl pro nedostatek uhlí zmenšen, tím se stal nával ve vlacích osobních. Všude viděti zchátralost a demoralisaci. Nejbolestivější byl mravní úpadek dětí, zaviněný zanedbáváním mládeže v domácnostech a špatnou návštěvou školy. Pro nedostatek uhlí bylo v posledních létech války i vyučování na školách zastaveno. Anarchie byla všeobecná. Vojáci houfně desertovali, schovávali se v lesích před četníky, kteří je hledali, nejpřísnější hrozby, trest smrti prachem, olovem, šibenicí již nepomáhaly. Státní a vojenské orgány staly se bezmocnými.

V říjnu 1918 cítil každý, že nastává konec lítice válečné a že něco neobyčejného přijde, že něco visí ve vzduchu. Nadešel konečně den, kdy dočkal se národ zubožený třistaletou porobou, válečnými útrapami sesláblý, východu svého slunce. Nadešel den, pro nějž trpěla odešlá pokolení, pro nějž tekly slzy i krev našich předních mužů i žen, pro nějž žalářováni naši národní pracovníci a jejž náš veliký Komenský svým věšteckým duchem předpověděl. Nadešel 28. říjen, den radosti a svobody. V Praze národní výbor za účasti ohromných mas lidí prohlásil samostatnost národa. Svržena dynastie habsburská, rozetnuty okovy poroby, národ český ujal se sám správy věcí svých.

Zpráva o naší samostatnosti i v prostém lidu naší vísky vyvolala nadšení veliké, hned druhého dne obrazy císaře byly ničeny. Lid jásal, rázem zapomenul na prožité utrpení a jako dítě těšil se na nový život. Prvé dny naší samostatnosti prožívány v samé radosti. Vítáni vracející se z různých front vojíni ku svým drahým a odstraňovány všecky možné vzpomínky na Rakousko. Naše samostatnost oslavena v Železném Brodě dne 28. října 1918 za veliké účasti občanstva z okolí. Konána v obci místní slavnost, při níž zasazena lípa Svobody na cvičišti místní Těl.Jednoty "Sokol" u "lísku".

Radost ze samostatnosti naší byla promísena bolestí při vzpomínce na oběti, za které byla vykoupena. Se žalostí vzpomíná celá obec těch svých rodáků, kteří na různých frontách bojovali, v boji padli a většinou v cizích zemích na neznámých místech jsou pochováni. Ze školní obce Radčic padlo a zemřelo na bojištích celkem 16 občanů, zajisté na tak malou obec značný počet. Spěte, hrdinové, tiše a smírně svůj věčný sen, v nehostinných pláních daleké ciziny, a ta cizí země buď Vám lehkou!!  Budiž Vám vděčná a věčná paměť zachována!!

Značný byl počet v boji padlých našich spoluobčanů. Daleko však větší byl počet těch, kteří ve světové válce neztratili sice život, ale kteří ztratili své zdraví. Můžeme s určitostí tvrditi, že ani jeden z vojínů naší obce, jenž byl ve frontě, nepřišel domů s neporušeným zdravím. Z těch nejvíce na zdraví poškozených zemřeli po válce doma, následkem útrap válečných:

Číla František, rolník, čp. 10

Šilhán Ferdinand, krejčí, hudebník, čp. 53

Havel Antonín, sklářský dělník, čp. 3

Dobiáš Pavel, dělník, čp. 43

Vít František, sklářský dělník, čp. 19

Kubáček Josef, chalupník v Houšti čp.

Linka Jindřich, řezník, čp. 40

Balatka Boleslav, chalupník v Houšti čp.

Jůza Josef, řídící učitel, čp.52

Černý Petr, hudebník, čp. 34

Na začátek

© 2012 Radčice